Za poznáním Chodska

Rotator

Studie zvykosloví Neobyčejné obyčeje Chodska

Studie zvykosloví s názvem Neobyčejné obyčeje Chodska mapuje zvyky této oblasti od 40. let 19. století až do současnosti a popisuje méně či více známé obyčeje, které se vážou k jednotlivým ročním obdobím.  Lidovou výroční obřadnost vyvolával běžný život člověka. Lidé se snažili přírodní zákony ovlivnit magickými úkony, protože věřili, že jim zajistí úspěch v životě.

Po přijetí křesťanství si lid zařadil do svého lidového kalendáře nové světce a světice, které většinou dosadil na místo bohů uctívaných v pohanské době. Obyčeje se předávaly z generace na generaci, ale řada zvyků dospělých nebo dospívající mládeže se postupem času stala výsadou dětí, v jejichž projevech se sice udržovaly magické prvky, ale bez hlubšího chápání souvislostí. Původní magickou funkci často překryla funkce zábavná a estetická. Zvyky se začaly lišit jen v detailech, protože docházelo k jejich sjednocování.  S postupujícím hospodářským a kulturním vývojem některé zvyky a obyčeje zanikly.

Současné zvykové projevy ovlivňuje řada faktorů – vedle sociální stránky je to především věkové složení obyvatelstva, jeho náboženské vyznání a národnost.  Dnes mají zásluhu na udržování zvyků krom jednotlivců zájmové spolky a organizace - hasiči, sdružení žen, občanská sdružení atp. A záleží tedy na každém z nás, zdali české tradiční zvyky, ať už udržované v rodině nebo ve společnosti, uchováme pro další generace. 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

TOPlist